RECENZE: I přes příšerný zvuk odehráli Aerosmith výborný koncert
velikost textu:2. července 2010 10:55
Potřetí se do Prahy v první prázdninový večer vrátila nejúspěšnější americká rocková kapela všech dob Aerosmith. Ani nesmyslně dlouhé čekání na kapelu a mizerný zvuk v O2 Areně naštěstí nedokázaly zkazit zážitek z výborného koncertu.
O tom, že tzv. "HušákArena" je všeobecně nesympatické místo, počínaje osobou svého "kmotra" přes styl cateringu až po počet nejrůznějších Pánů Důležitých na každém rohu a u každých dveří, je poměrně obecně sdílený dojem. Z hlediska návštěvníka, který sem chodí pouze na hudební program, se to ale všechno dá přežít, pokud se vyvede to nejdůležitější, totiž zvuk. A to je skutečně málokdy.
Bohužel, ani koncert Aerosmith, kteří nastoupili po hodinové(!) pauze po domácí předkapele Gate Crasher, onou výjimkou nebyl. Příšerná zvuková koule, která se po většinu vystoupení (až téměř ve finále se zvuk trochu pročistil...nebo si uši konečně zvykly?) valila do publika, a to i do zdánlivě ideálního prostoru kolem zvukaře na ploše, nedala rozeznat jednotlivé složky soundu kapely, jindy naopak - zjevně oproti záměru tvůrců - z některých partů dělala prostřednictvím hlukové intenzity sólové.
Publikum si nicméně, jak bylo možno soudit z reakcí, zvukovou nekvalitou nenechalo zkazit náladu, což je konec konců jediná rozumná možnost, jak se k takové věci postavit. Aerosmith za tuto vstřícnost svoje četné fanoušky odměnili koncertem, na kterém lze jinak jen těžko hledat mouchy - snad s výjimkou toho, že jednomu každému by bezpochyby sedl v detailech odlišný setlist (autor těchto řádků např. postrádal svou oblíbenou Jane´s Got A Gun, avšak nikomu to nevnucuje).
Setlist koncertu
1. Love in an Elevator
2. Back in the Saddle
3. Falling in Love (is Hard on the Knees)
4. Eat The Rich
5. Pink
6. Livin´ on the Edge
7. What It Takes
8. Mama Kin
9. Cryin´
10. Rag Doll
11. Stop Messin´ Around
12. I Don't Want To Miss a Thing
13. Sweet Emotion
14. Baby, Please Don´t Go
15. Draw the Line
Přídavek:
1. Dream On
2. Walk This Way
3. Toys in the Attic
Jinak ale Aerosmith předvedli - zvlášť na svůj věk - obdivuhodně energický výkon se vším, co k jejich rock´n´rollovému stylu patří. Kapela v současné době funguje tak, že jsou na jedné straně (resp. vpředu) "Toxická dvojčata" Steven Tyler a Joe Perry, na druhé straně (vzadu) zbytek kapely. Nic na tom nezmění ani třeba prostor pro bubeníka Joeyho Kramera k sólu na bicí. Pány pódia jsou prostě a jednoznačně oba spoluautoři repertoáru.
Přestože o jejich osobních vztazích kolují nepříliš lichotivé legendy, skvěle se ve světlech reflektorů (mimochodem výborně "vychytaných", totiž tak, že světelná a vůbec vizuální show nepřekrývala dominantní hudbu, naopak ji podpořila) doplňují a když na samém konci představí Tyler svého "bráchu" jako Joea f**kin´ Perryho, zní to tak láskyplně, že jiná varianta významu toho vloženého slova vůbec nepřichází v úvahu.
Oba se totiž výborně doplňují po těch dlouhých letech i svými styly: Tylerovo zpívání je skutečně ze stejného rodu jako Perryho hraní na kytaru: odvázané, v baladách (kterých bylo vlastně o dost méně, než asi leckdo čekal) citlivé, v bluesově orientovaných kouscích stylové, ale ne úplně klišovité; za všech okolností ale velmi sebevědomé až fanfarónské, tak, jak to Aerosmith odkoukali od svých pravzorů Rolling Stones. A jak to prostě má u téhle muziky být.
Aerosmith
předkapela Gate Crasher
Praha, O2 Arena, 1. července 2010
pořádala agentura Live Nation
Hodnocení iDNES.cz: 80 %
foto: David Neff, MF DNESAerosmith v Praze 1. 7. 2010 (Steven Tyler)
Aerosmith proměnili úvod prázdnin ve svátek
Autor: Antonín Kocábek
02.07. 08:30 Recenze
Ryzí rock americké legendy Aerosmith přilákal do O2 areny tisíce fanoušků a vyvolal nadšení hned několika generací. Mladí rockeři, stárnoucí "máničky", ale i kompletní několikačlenné rodiny dali skupině, která se do Prahy vrátila po třinácti letech, jasně najevo, že na důchod ještě pomýšlet nemusí. Kapela jim přízeň oplatila energickou show, ve které sladkobolné balady byly v jasné menšině
Pětice v čele s charismatickým zpěvákem Stevenem Tylerem, posílená navíc o klávesistu, dorazila v rámci turné Cocked, Locked, Ready to Rock Tour a publikum nechala nejprve čekat, aby po velkolepém intru s oponou zahájila krátce po půl desáté rovnou nadupaným hitem Love in an Elevator. To byl ještě Tyler celý v černém a kytarista Joe Perry dokuřoval velký doutník. Zbytek kapely působil spíš nenápadně, ale ani on publikum nešetřil a hned od začátku roztočil dobře namazaný stroj na plné obrátky.
Co bohužel chvíli trvalo byl zcela průměrný zvuk, který se standardu přiblížil až v druhé polovině, kdy se teprve původně zahuhlaná koule vyvalila z tunelu. Kapelu také doprovázela efektní, ale dnes už zcela běžná světla a vizuálnímu vjemu vévodila hlavně obří LED stěna v jejích zádech, na které se záběry z pódia nápaditě prolínaly s přednatočenými a filmovými sekvencemi - jakoby Tyler a spol. chtěli dát najevo, že nepotřebují žádnou velkou obrazovou show nebo ohňostroje, protože samotná hudba mluví za ně, a ta jejich se bez toho všeho hravě obejde. A reakce všech přítomných svědčily o tom, že se ve svém předpokladu nemýlí.
Po lehkém oddechu po první skladbě frontman postupně odkládal kabátec, klobouk a brýle, Joe Perry "poctivě" střídal arzenál kytar a počínaje čtvrtou skladbou Eat The Rich, kterou odstartovalo bicí sólo (zdaleka ne poslední ten večer) a ukončil ji zpěvákův stylizovaný kašel, už kapela sypala z rukávu jeden hit za druhým. Letité přirovnávání k Rolling Stones v tomto směru sedí - i Aerosmith si bez obtíží mohou dovolit postavit set bez průměrných skladeb jen na tom nejlepším a nejúspěšnějším.
Ač rokem narození již ctihodní pánové, na podiu Aerosmith nabídli nejen vrcholné muzikantství, ale i skvěle vygradované představení, kdy Steven Tyler nezůstal chvíli na místě, a ani na moment nenechal vzpomenout na své nedávné zdravotní obtíže a evidentně působil ve velmi dobré kondici. Při Pink vytáhl foukací harmoniku a červený klobouk a scéna se zalila růžovými světly, v následné Livin‘ On The Edge Perry zas použil parádu všech kytaristů, dvoukrkou kytaru, a jekot davu nebral konce.
Dokonce ani krizové místo mnoha koncertů, tedy moment, kdy zpěvák nutil dav sborem zpívat, nedopadlo - snad kvůli početné množině návštěvníků ze zahraničí - trapně a gradaci rozjetého večera nezbrzdilo. Při jižanském rokenrolu Mama Kin se blýskl divokým sólem druhý kytarista Brad Whitford, a došlo i na žertík, kdy kratičký, ale zcela metalově zběsilý úvod rozjel naopak táhlou a medově sladkou baladu Cryin‘ .
Ani v dalším průběhu koncertu skupina neztratila energii, na které měl lví podíl hlavně bubeník Joey Kramer a svou skutečně nadupanou jízdu zakončila trojicí přídavků, ve kterých nechyběla balada Dream On ani zcela poslední skladba Toys in the Attic, kterou uzavřelo představování, během kterého se ještě Tyler stihl svléct do půl těla. Praha tak zas viděla jeden z vydařených rockových koncertů, jasně svou podstatou vysvětlující, proč je tento žánr i po desítkách let stále živý a proč o něj zájem publika neupadá.
FotogalerieZačátek
prázdnin
s
Aerosmith02.07.2010 08:34, Petr Klapper
Ve čtvrtek 1. července vystoupila v pražské O2 Areně americká rocková kapela Aerosmith. Z koncertu v rámci jejich koncertního turné "Cocked, Locked, Ready To Rock Tour" vám přinášíme obsáhlou fotogalerii.
The concert was unbelievable, thanks so much for makeing a long (very long) lasting dream finally came true. Even though I was a million miles away from the stage they absolutely ROCKED! Thanks for posting these amazing pics guys, makes up for the pin-sized Aerosmith I saw!
Unfortunately they are very addictive, I'm still whoohooo ... so guys, tell me what it takes to let you go?? _________________ ~ life's a journey, not a destination ~
Those pics are unbelievable. _________________ WAY TO GO STEVEN...
YOU ARE GIFTED BEYOND BELIEF...
AND I HAVE ALL THE FAITH IN THE WORLD
THAT YOU CAN DO IT !!!
You cannot post new topics in this forum You cannot reply to topics in this forum You cannot edit your posts in this forum You cannot delete your posts in this forum You cannot vote in polls in this forum